Už nevím komu vyjádřit své úzkosti,deprese a svůj vztek na můj nezdařenej život nebo spíše osud kterej mě potkal !!
Je to přesně Rok a 10 dní co kvuli vážnemu dlouhodobemu zdravtního stavu podlehla naše nejmilovanější maminka na plicní embolii.Bojovala a Trpěla dlouhý 2 roky přez všechnu bolest co zažívala,operace,chemoterapie a veškerý pokusy o uzdravení nezabraly! Byla hrozná bojovnice věřila že boj z rakovinou vyhraje a dožije se svích vnoučat.::Začalo to bolení steheního svalu,kulhaní ,bolesti a časem dvojnasobného objemu steheního svalu na noze.Doktoři nevědí,probíha X lab.testu..bez vysledku.po nasledné chemoterapii měli jasno! Rakovina! Nádor na stehení kosti a ložiska na plicích.. Vědela a už byla smířená stím že umře! tajila a snažila se veškerou bolest držet v sobě aby jsme my děti neviděli jak se trapí.Mamka říkala že jí pustili domu stím že do měsíce začnou další lečby,jenže jí pustili aby jsi posledních dní až týdnu kvůli važnemu stavu užila a rozloučila ze svím manželem a dvěma čerstvě dospělíma dětma..my jsme tušili že to tak je ,nemohla skoro mluvit ,jenom se snažila lapat po dechu a snažit se vydržet at je snámi co nejdele.Neuběhl ani týden a tatítek volal sanitku..Mamku z kys,maskou odvezli ..a všechno začlo: hned co mi to tatka zavolal jsem utíkal do auta a jel na bulovku.když jsem otevřel dveře od pokoje kde leželo víc lidí co vědí že tam umřou sem spatřil maminku jak jí z dechem pomáhá přístroj a leží tam uplně bezmocně. okamžitě sem nemohl nic ,,přišel sem k ní a i přez všechny prášky a oblbováky aby necítěla bolest mě poznala. ze všech sil mi řekla:
Ńůnánku nebreč,mám tě moc moc ráda a vdycky sem tě milovala a milovat budu!..ale prosim bež už pryč,,moc tě prosím odejdi,nechci at mě takhle vidíš..nezvladl sem to,chtěl sem jí říct tolik jak si vážim všeho co pro nás dělala a že je ta nejlepší mamka pod sluncem ,,ale nedokazál jsem to přez ten brek,zoufalství,lítost že umíra mamka co chtěla pro nás jenom to nejlepší..druhej den jsme ze sestrou a tatou jeli naposled rozloučit z maminkou..večer umřela. všechny nás to moc ranilo.začalo jít všechno z kopce.špatná nalada,depky,dluhy.exekučky a už se to vezlo ,před 2 měsícema už to nás otec psychycky nesnesl a rozhodl se jít za maminkou nahoru.,.bez rozlouceni sel k lesu kde to miloval a spachal sebevraždu.ze sestrou nas to hrozne poznamenalo...jsem na tom psychycky špatně,nic mě tady nebavi,nic mě tu už ani pomalu nedrží..ted jsem bez práce,mám statisicový dluhy,,nevim co už mám dělat,mám jenom černý myšlenky a už chci být ztohodle světa kde jenom trpim pryč,,jediny řešení je nějakou dobrou duši co by měl zájem pomoct 20letýmu životem zklamanymu klukovy vyhrabat se z dluhu .jinak už sem tak neštastnej že jestli mě do 2 měsíců nepotká štestí tak svuj život ukončim.jenom se tady trapim,nemám kde bydlet a už nemám ani možnost dosahnout svích cílu už jsem jenom ztracenej přípat bez budoucnosti.jestli víte někdo jaka je možnost na novej život tak vám moc děkuji
