Darinko je mi moc líto jak se trápíš, věř mi že mě je také hrozně, mám tříletého chlapečka, maminka mi s ním pomáhala a teď jsem na vše sama.On je hyperaktivní, takže ho asi nevezmou do školky, má ještě pleny, myslela jsem, že mi s ním maminka bude pomáhat a teď jsem sama, někdy jsem tak unavená, že si myslím, že už ráno nevstanu z postele, jak mě bolí celé tělo i srdce ze ztráty maminky, těším se až budou děti velké a já si konečně trochu odpočinu, mám ještě 11letou dceru, které zase nejde učení.Mami, jak mi tady chybíš, jenom to, že jsme si spolu stále povídali,mi dodávalo sílu, už jsem si na tu samotu za půl roku trochu zvykla, nikam nechodím, jsem stále doma s dětmi a vzpomínám na maminku, někdy si povídám i s její urnou, už z toho asi blbnu,závidím tomu kdo má přátele a dobrou práci, která ho baví a tak alespoň chvíli zapomene na to utrpení, já chodím po bytě, když malý spí a v duchu si povídám s mámou.Darinko přeji hodně sil a drž se.
In reply to Ahojte dievčatá, je tomu 7 by Anonym (neověřeno)