Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

anička
17. června 2013
Ahoj holky,
tak to vypadá, že jsme měly všechny silné maminky. Říkám si, že bych taky měla být silná jako byla maminka. Snad to taky časem zvládnu. Ale nějak nevím jak. Nikdo nepomůže, musíme si tím projít samy. Já ještě nemám maminku pochovanou, mám její urnu doma. V červenci se chystám na její uložení, to teda nevím, jak to zvládnu. Ale musím, nic jiného mi nezbývá. Snad mi pošle zezhora sílu. Myslím na ní pořád. Připadám si bez ní tak prázdná. Tolik věcí mě nestačila naučit. Pořád jsme si říkaly, že je na vše spousta času. Bohužel to tak nebylo. Tolik plánů jsme měly, a taky nic. Já se z toho zblázním, pořád to nechápu. Někdy mám pocit, že maminka jen někam odjela a každou chvíli mi napíše, že se vrací domů. Jsem ráda, že jsem narazila na tyto stránky. Mohu se někomu vypovídat. V mém okolí to nikdo nechápe, protože takovou zkušenost v mém okolí nikdo nemá.

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?