Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

In reply to by Anonym (neověřeno)

Misha
6. června 2013
Ahoj holky a milý Petře.Ani nevíte,jak chápu vaši bolest.Ta bolest rve na kusy a to,co se stalo nás všechny změní.Mamky nám budou chybět vždycky,každý den,po zbytek života.Nevím už,kdo tu psal,že čas ničemu nepomůže.Ľudka,napsala jsi mi to přímo od srdce,přijde den,kdy se zase budete moci něčemu zasmát,z něčeho se radovat a na něco se těšit,věřte tomu.Ani my jsme nevěřili,že život může jít dál.Život bez mamky bolel a bolí,postupem času ta bolest není tak nesnesitelná.Nikdy se nesmířím s tím,že mamka musela zemřít tak brzy,na tu hnusnou krutou nemoc a musela si vytrpět tolik bolesti.Není už v naší moci to zvrátit,je to krutý a bolestný proces.I já teď po dvou letech občas o samotě brečím pro mamku,dala bych vše za to,aby se vrátila,ale není taková moc,aby to učinila.Pane Petře,píšete krásně,držte se.Darinko a Romanko i vám hodně sil

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?