Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

In reply to by Anonym (neověřeno)

Petr
5. června 2013
Ahoj Helenko,

Děkuji za zpravu. Cítím se stejně, v bytě prázdno, pořád čekám, že mi máma zavolá či napíše, chodím jako tělo bez duše. Jsem si naprosto vědom, že člověk má mít děti a zaměřit se na budování "své" rodiny, ale děti i partner Tě v extrémním případě mohou opustit, zatímco máma miluje doslova až za hrob. Nikdo nikdy asi nebude mít tak rád jako máma, která nás vypiplala a vše se mnou prožívala. Je to pro mě největší ztráta v mém životě a nevyrovnám se s tím nikdy. Pouze s tím musím nějak žít...Zrovna zapaluji svíčky, zalévám květiny, které jsem jí kupoval, koukám na její věci, které jsou tam, kde je nechala. Zemřela den před svými narozeninami, tak se dívám na zabalený dárek, který neměla šanci vidět. ...Není čemu se smát, není chuť nic kupovat, není chuť nikam chodit, vše jsem vsadil na jednu kartu a snažil se mámě u mě doma udělat opravdu domov. Několik let ho tu opravdu měla, čekala na mě s úsměvem, povídali jsme si, současně mi ale nechávala prostor pro koníčky, přátele apod. Byla moudrým člověkem a až dnes vidím, jak v mnoha věcech měla pravdu. Tolik bych si s ní chtěl promluvit, tolik bych jí chtěl opět obejmout, alespoň na chvíli. Dal bych za to všechno na světě, všechen majetek, peníze, jel bych až na samotný konec světa, dal bych za to kus své duše nebo třeba celou a část vlastního života, protože raději cítít minutu štěstí než prožít roky bez radosti....Nic z toho nepomůže a jen těžko se hledá motivace a velmi těžko se věří tomu, že "čas vše vyřeší apod". Život je syrový, tvrdý, nespravedlivý a jsme jen zrnko písku, které se musí neustále přizpůsobovat. Jak moje máma vždy říkala, užívej každého dne na maximum, buď hodný, obětavý, spravedlivý, empatický, užívej každý den jako svůj poslední, hleď hlavně na zážitky, radosti a nenech se zviklat potřebou materiálních věcí....Asi by měla radost, abych šel normálně dál, žil, usmíval se, ale nejde to. Nevím, jak dál. A vlastně mě to ani moc nezajímá, jestli zítřek bude či nikoliv.... Musíme být silní a všem nám, co tohlo postihlo, přeji hodně štěstí a motivace.

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?