Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

Helena
11. února 2013
Ahoj Darinko, přemýšlela jsem o tvé situaci a myslím, že by jsi měla jít někam mezi lidi, něco si hezkého koupit, jít třeba s dcerou do kina nebo s manželem na večeři nebo plánovat třeba letní dovolenou.Maminka tvoje by určitě nechtěla, aby jsi se tak moc trápila, nesmíš na to stále myslet a tak se trápit.Tvoje zdraví tím také trpí.Buď ráda, že tvoje maminka viděla tvoje děti vyrůstat, to moje maminka ne. Co já bych za to dala, mít tak velké děti jako ty.Já jsem s dcerou jezdila ráda do kina,na výlety a maminka mi malého vždy pohlídala, teď vše skončilo, malého mi už nikdo nepohlídá a cizím ho nechci dávat, takže tím trpí i dcera, protože už nikam nejezdíme.Držím ti palce, drž se.Snad se nezlobíš, že jsem se ti dovolila radit.Mě se také stále moc stýská, ale je to tak maminky nám odešly do nebíčka a nás to moc bolí, že se to nedá slovy popsat, to víme jenom mi.Helena

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?