Ahoj holky, nemáme to jednoduché, lidé jsou zlý a vycítí, že člověk je citlivý a zranitelný a proto si na něho dovolí vše a mají z toho ještě radost, mrzí mě, že nebydlíme někde u sebe, mohli by jsme se vzájemně utěšovat, takhle to musí stačit alespoň po internetu.Já mám mamaminky urnu stále doma chodím si s ní povídat a vždy ji pohladím, prostě blázen, také mě každa maličkost hned žene slzy do očí, stačí když manžel něco vyčte nebo zvýší trochu hlas,oni chlapi prostě neví co prožíváme, jsou jiní, někdy mi přijde bez citu.Můj manžel rodiče stále má, tak neví co prožívám.
Musíme se držet už kvůli maminkám i když to jde opravdu těžko, mě už dochází síly, mám strach, že to nezvládnu.Stále si totiž maminky smrt vyčítám a říkám, kde vzala tak strašnou nemoc, když celý život byla zdravá, nikde jsem se nedočetla proč leukémie vůbec vzniká, je mi jí moc líto, měla těžký život a takový konec života si nezasloužila.Miluju tě maminko.Loučí se Helena.
