Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

In reply to by Anonym (neověřeno)

petra
28. ledna 2013
Ludka to je take smutne a zaroven krasne to čo pišeš ako ta maminka hladala očami po izbe a ,že chcela iba Teba už mam naozaj zvlaštny pocit,že nič nieje nahoda..moja mamina totiž robila to iste..vieš ona jak jej zlyhavala ta pečen,mala sem tam halucinacie a vidiny trošku.....a raz ked som za nou tak ako každy den prišla..mi povedala,ze prečo mi trvalo tak dlho kym som za nou prišla,že ved celu noc ma počula na chodbe ako sa rozpravam so sestričkami a za nou ani nepridem,a ze ona tak velmi chcela ,aby som prišla,lenže nemohla ani vstat z postele,aby ma zavolala,tak len čakala kedy pridem a ja som prisla pred obedom ,tak sa konečne dočkala....bolo mi vtedy už tak velmi z toho smutno,že ona ma čaka tak velmi ma chcela vidiet ,tak velmi som jej chybala...a moja mamina zas vzdy z izby vyhadzovala mojho priatela,wzdy si rozumeli nikdy nemali so sebou problem velky..akoze vzdy som sa jej stazovala len,ze mame medzi sebou problemy..ale nejak mu nedavala nikdy najavo,ze by o tom vedela...lenze ked bola v nemocnici,tak mi wzdy povedala,Petka posli ho preč na nakup alebo niekam nech sme len sami dve...a ja som si myslela,že sa chce so mnou porozpravat o niečom,ale ona miesto toho ma vzdy len chytila za ruku a usmievala sa na mna ...bolo to krasne..bola ako male dievčatko ,ktore je na mne zavisle a strašne ma lubi a che byt len so mnou....tym viac to bolelo,ked zomrela..pretože som mala pocit,že tak velmi sa na mna spoliehala a ja som jej nepomohla...sniva sa mi o nej často,tiez je vzdy vacsinou v nemocnici,len ma stve,že vzdy sa mi snivaju take veci,ako som jej mala pomoct..a ja mam potom vyčitky,ze som neurobila pre nu vsetko,čo bolo v mojich silach..to ma trapi......

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?