Ahoj holky,
mě moje drahá maminka umřela letos 26.12. na vánoce,pročítám si zde vaše příspěvky a snažím se trochu uklidnit, zemřela na leukémii, tak rychle, že se z toho nemůžu stále vzpamatovat, stále jenom pláči a chodím si prohlížet maminky věci a vzpomínán na dobu kdy byla se mnou, ta bolest je neskutečná, nevím co dělat, když nám řekli, že umřela chtěla jsem odejít s ní, ale mám dvě děti a ty musím také vychovat, jako maminka vychovala mě s bratrem, bydlela s námi takže jsme spolu byli každý den, povídali si a teď mi to chybí, s dětmi si tak nepopovídám a manžel to tak neprožívá, protože on má ještě oba rodiče a já mu to strašně závidím (ale strašně).Nevím jak dál žít, ta bolest mě pomalu ničí, už o sebe ani nepečuji, nebaví mě to , nebaví mě nic, chci jenom maminku zpátky a stále ji volám:Mami vrať se mi prosím.
Omlouvám se, že jsem vám vnikla do vašich příběhů, ale já už opravdu nevím jak dál,chce to prý čas, každý říká, ale jak to přežít.Dříve jsem se stašně bála smrti a teď už popoháním čas ať jsem co nejdříve s maminkou i když na posmrtný život moc nevěřím, ale co když existuje.Mějte se krasně při vzpomínkách na na naše maminky.
