Dnes jsou to na den 4 týdny, co mi zemřela maminka. Dnes by oslavila 61 let. Stále se s tím nemůžu smířit, stále to strašně bolí. Mám pocit, že ty 4 týdny byla věčnost. Byli jsme na hřbitově, udělala jsem mamince svícen aby věděla, že jsou vánoce, zapálili jsme ji svíčku a já plakala. Vlastně mám pocit, že stále pláču. Kdykoli si na ni vzpomenu, derou se mi slzy do očí a nejde to ani ovlivnit, ani zastavit.
Na jednu stranu stále pláču a na druhou stranu si stále říkám, že to není pravda, že se někdo ukrutně spletl, že je to jen špatný sen, ze kterého se probudím a maminka mi zaviolá jako každé ráno a já uslyším její hlas "tak co holky" ....
Moc bych si přála aby tady byla s námi, dala bych cokoli za to aby se vrátila, aby viděla své malé vnučky vyrůstat.....abych ji mohla obejmout, abych ji mohla pohladit a říct ji jak moc ji miluji.....Miluji Tě maminko...
In reply to Milá janka, i ja ďakujem za by Anonym (neověřeno)