CHtěla bych touto cestou vyjádřit svojí bolest,kterou v srdci mám,stále jsem se z bratrovi smrti nedostala.Byl štastně ženat a narodil se mu syn,ale nebylo mu přáno a manželka mu v 26letech zemřela na rakovinu a můj bratr byl natolik neštastný,že jeho syn přišel o matku,malému bylo tehdy 1,5.Všecna péče omalého zbyla jen na něj i když jsme mu jako rodina pomáhala,ale bratr se vnitřně trápil a snažil se aby nic nebylo na něm poznat i tak rozdával tolik lásky a nejvíce svému synovi,kterýmu pak po roce našel novou matku,ale to se bratrovi stalo osudným,odstěhoval se daleko od nás všech a začal nový život,byl tak pracivitý,že postavil nádherný barák a žil si spokojeně,ale časem jeho vztah začal skřípat a nebylo to jako dřív?Pořád jsem ho prosila at se vrátí zpět k nám kde měl nás setry a rodiče.Pořád váhal až nakonec se tajně rozhodl,že přijede za námi a taky se stalo.Po vánocích tajně dorazil a byl u mě dva dny,byli to fajn prožité dny měl mi toho tolik vyprávět.Pak musel odjet zpět domů a to byla jeho poslední návštěva,dnes vím že se přišel semnou rozloučit a snad něco NĚKDE JE?že jsem měla možnost bratra ještě vidět a moje tajné modlení někdo vyslechl....Bratr zemřel náhle usnul a už se neprobudil bylo mu pouhých 36let a jeho syn zatím zůstal u jeho opatrovnici,ale věřím tomu že jednou přijde k nám,pořád se tajně modlím...Věřte mi že denně mu nosím květiny na hrob a cítim že je blízko mě.4.1 2012 zemřel,nikdy na něj nezapomenu byl to můj milovaný bratr
