Hani, moc děkuju za odkaz na ..."duchovní tým..." Maminka mi taky "odcházela" rok, naštěstí byla celou dobu doma, k doktorům nikdy nechodila,jen těch jejích posledních 14 dnů jsem s ní byla v hospici, držela ji za ruku při jejím posledním nádechu. Bylo jí 82 let. Je to už 19 měsíců, ale chybí mi tak, jakobych ji neviděa 100 let, přesto oněch 14 dnů mám neustále před očima tak živě, jakoby to bylo včera... A v hospici to bylo hrozné. Nejen proto, že jsme tam čekaly na smrt, ale ten příšerný "přístup" od většiny personálu... Za celou dobu si maminka nepostěžovala, i když měla bolesti, jen tak si pro sebe "jaukala". Byla i v těch posledních chvílích tak disciplinovaná, jako v celém svém životě... STrašnbě ji za to obdivuju ...Nejsmutnější loučení je s mámou, maminkou - mámou vždy milovanou. Na poslední cestě když jí hrajou, jen pláčem zmírníš tu bolest svou ....
In reply to Dobrý večer Libore, právě čtu by Anonym (neověřeno)