Přidat komentář

Dobrý večer paní Květuško, přijměte upřimnou soustrast, věřte, že všemu tatíčkovi je již krásně zpátky "doma" On s vámi bude napořád, nemyslete, že jeho odchodem vše končí, nekončí. a to, že jste v den pohřbu tatínka byla poklidná, zařídil právě on, nechtěl, abyste truchlila. Ví, že ho máte moc ráda, nikdy na něho nezapamenete, věřte, že nad vámi bude držet ochrannou ruku. Samozřejmě je to obrovská prázdnota, když nám odejde nejdražší člověk. 21.7. to bude rok co nám maminka odešla nahoru a bolí to stále moc a moc, pomůže, dkyž se vybračím, když si prohlédnu pár fotek, které mám, když dojdu s taťkou na hřbitov, když i doma zapálíme svíčku a vzpomínáme na ni. Tatínkovi dává maminka čas od času znamení, což ho nabíjí energií, navíc by mamince bylo 27.7 70 let a s taťkou by 4.8. oslavili zlatou svatbu a vše je pryč. Mělo to tak prostě být, osud nezměníme. Nyní zbývají jenom vzpomínky a když je mi nejhůře vždy si řeknu, ale vždyť jsem mamince přála, aby si ji Bůh vzal k sobě, její život poslední rok již nebyl životem, ale utrpením a já jsem opravdu žádala Boha, aby to utrpení ukončil, pevně věřím, že je maminka šťastná, obklopena láskou svých blízkých zesnulých, je spokojená a bez bolestí.V našich srdcích zůstanou naši milovaní napořád a věřím, až jednou odejdeme, že na nás naši drazí počkají a budeme opět spolu. Hana