18.května to byl 1 rok od chvíle,kdy nás po velmi krátké,ale velmi kruté a nelítostné nemoci opustila naše maminka v nedožitých 58 letech.Od určení diagnosy do dne,kdy zemřela uběhly pouhé 3 měsíce.Ale byly to dny naplněné bolestí a nesnesitelnou bezmocí.Maminku jsme si i přesto,že nám to lékaři nedoporučovali vzali domů.I když to bylo pro nás velmi těžké,dnes jsem ráda za toto naše rozhodnutí.Maminka zemřela doma a ve chvíli,kdy umírala jsme byli s ní.Je to už rok,ale pořád to moc bolí,strašně mi chybí a tak moc bych ji chtěla zpátky.
