Dobrý den, omlouvám se, že reaguji až po tak dlouhé době, ale pořád jsem nemohl najít ten článek který jsem tenkrát psal. Až teď a náhodou...
Jak a po jaké době jsem se s tom skutečností vyrovnal?...Asi hned po onom velikém počátečním šoku z toho, že tu maminku nemáme. A důvod?...Prostě jsem si řekl, že to tak mělo být.... je to život... už milióny let stále stejný ...jedni odchází a další přichází... Pravda je, že to nemuselo být tak brzy. Jak dlouho tu ještě budu já? Jak dlouho mý nejbližší? Máme si zbytek života pokazit každodenním zármutkem, steskem a bolestí? Mají naše myšlenky na věci krásné na tomto světě vytlačit ty ošklivé plné smrti?..To ne, proto mi rodiče přece život nedali...Už slyším Maminku jak mi ze zhora říká trap se a lituj každý den toho že tam s vámi nejsem..blbost!!! Řekla by: užívej života, dokud to jen jde, chovej se k lidem tak, jak by sis přál, aby se oni chovali k tobě. Vychovej dceru svou jak nejlépe to půjde a jednou jí o své mamince povídej to, jaká byla s úsměvem na tváři a s pocitem štěstí z toho, že jste se navzájem tak moc milovali. Každé ráno, když v práci odbrzdím soupravu a vyrazím na cestu,(pouze občas, když mám nějaké starosti zapomenu) se podívam na nebe a popřeju mamince babičce a těm co tu už nejsou krásné ráno. Myslím na ně, vzpomenu si, když se například dcerka nejak hodně zasměje ve svých třech měsících vyhrknou mi slzy lítosti, že se toho maminka nedožila, ale smrtí a vším co je se smrtí společným odmítám žít.
Je to hodně těžké když o někoho příjdeme. Ať už je to člověk nebo nějaké zvíře které milujeme vždycky to dost bolí. A to ani vlastně ani nemusí vůbec souviset se smrtí....
Přeji vám všem štěstí, radost a když už, tak ať všechno zlé rychle vyprchá..
PS: na sv. Valentýna to budou už dva roky od toho nejhoršího zážitku co jsem ve svém životě zažil.
Teď mám úžasnou partnerku a krásnou tří měsíční Terezku. Tak, jako v každé rodině která žije z jednoho průměrného platu a mateřské těch ošklivých peněz, bez kterých se ale nedají kupovat oblečky (Nutrilony:) ), věcičky které lidi potěší, výlety do kin a do přírody, moc nemáme. Ale jsme zdraví a šťastný a za to jsem vděčný!!!
In reply to to bylo moc pěkně napsané by Anonym (neověřeno)