Dne 20.10.2011 v 05.30 hod. odešla navždy naše milovaná maminka, babička a prababička. 31.12.2010 měla uráz doma a upadla na zem. Zlomila si nohu a při pádu se uhodila do hlavy. Bohužel tímto vše začalo. Léčila se ze zlomeninou nohu ale bohužel začala střecká demence, která byla příliš rychlá. Za babičkou jsme chodili pravidelně. Vodila jsem jí tam svoji malou dceru, která si s ní hrála karty co babička milovala. Vodila jsem jí i mého jorkšíra aby měla kontakt se pejskem. Někdy mluvila uplně mimo ale byly dny, které se chovala normálně. Bohužel jí postihla mozková mrtvice a byla převezena záchrankou do nemocnice. Okamžitě jsme za babičkou jeli ale byla v komatu. Rozloučili jsme se a doufali jsme, že se vše zlepší. Bohužel druhý den zazvonil telefon a lékař nám konstatoval, že babička je po smrti. Hned jsem sedla do auta a jela do nemocnice. Sestřička mi dala věci po babičce a já jsem jí prosila, že ji chci naposledy vidět. Pořád mi to vymlouvala a nakonec mi pustila k zemřelé babičce. Když jsem babičku viděla jak leží na posteli a ten spokojený výraz v obličeji. Byla jsem smutná ale zároveň šťástná,že odešla za manželem a že už ji nic nebolí a netrápí. Hladila jsem jí ruce a dala poslední pusu na rozloučenou. Babičko vždy zůstaneš v mém srdíčku a vzpomínkách. Jsem ráda, že jsem měla takovou užasnou babičku.
