Dobrý den. Moje maminka zemřela po těžké komplikaci diabetu tj. po amputaci nohy a dvou infarktech před rokem. Byla to nesmírně statečná žena a do podlední chvíle s nepřízní osudu bojovala, Zápas s nemocí ji strašně vyčerpával a vzhledově velmi změnil. Když odešla, myslela jsem si že by bylo lepší odejít s ní.Žily jsme posledních 17 let společně jedna pro druhou. já se o ni starala, jak jen jsem dovedla. Nejhorší se mi jevila ta absolutní bezmoc v nemonici, když už jsem v jistých krizích neměla ani ponětí, jak jí trochu pomoc. Po jejím odchodu se mi zhroutil svět neb jsem ztratila záchytný bod života. Stále na ni vzpomínám a představuji si, co by jakému jevu řekla, jestli by se jí to naše snažení líbilo či ne. Všude ji doma vidím a občas i oslovím. V srdci jí cítím, ale její nepřítomnost mne bolí. Věřím, že se jednou znovu shledáme. Jarka
In reply to Dobrý den Míšo, moje drahá by Anonym (neověřeno)