Přidat komentář

Také mi zemřela maminka,v neděli to bylo půl roku a přijde mi to,jako by to bylo včera.Bylo jí 45let,s rakovinou bojovala ani ne rok.Je to pro mě pořád nezkutečné a pořád čekám,že se mi vrátí.Maminka bohužel zemřela v nemocnici,což je pro mě strašně bolestivé.Byla tam tak nešťastná,ale domu nám jí pustit nechtěli.Se sestrou i taťkou jsme jí navštěvovali každý den.Jesště v neděli se nezdálo,že by měla v nejbližších dnech odejít.a V pondělí,když jsme za ní přišli,už jen spala a vůbec nevnímala.Takže jsem jí ani nestihla říct,jak moc pro mě znamená,jak moc jí miluju a že mě bude strašně moc chybět. Myslím na ní každý den,pořád brečim a nejhorší je,že když se snažim vybyvit si nějaké hezké vzpomínky,tak to nejde.Pořád jí vidim nešťasnou v nemocnici.Ona tak moc chtěla žít,pořád věřila,jak jí doktoři pomůžou.A oni se na ní vykašlali.Nejspíš zemřela na zapal plic,protože doktoři za celou dobu jí neudělali ani blbej poslech.Poslední den to v ní jen chrčelo.Ale to už se nikdy nedozvíme.Lituju toho,že jsme jim jí tam nechali.A asi si to nikdy neodpustim.Byla pro mě vším.Je mi 26let a pořád  mámu potřebuju,tak proč se tohle děje???Byla to moje nejlepší kamarádka,která vždy dokázala poradit,vždy na mě poznala,když mě něco trápilo.Umírat mají staří lidé!!!!!!Nemám o tom s kym mluvit,občas se sestrou,tatí ten si to dusí v sobě,i když je na něm vidět,jak moc ho to trapí.