Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

In reply to by Anonym (neověřeno)

Zdena
13. prosince 2009
Marcelko, moc moc moc s tebou cítím.......
Já tu strašnou ránu očekávám každou chvíli a už dopředu se toho děsím a je mně strašně smutno....Smrt, i když ji očekáváme, nás stejně vždycky zaskočí....Jedině že snad nebudu mít tu hroznou zkušenost jako ty, maminku mám doma, tak snad v tu poslední chvíli u ní budu....
Marsí, jsem v myšlenkách s tebou....

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?