Dobrý den,
Před 8 lety, tři dny před Vánocemi, mi zemřela má maminka. Mě bylo tehdy pouhých 11 let, našla jsem ji mrtvou ležet v posteli, zrovna když sem jí přišla oznámit s velkou hrdostí že jsem zvladla udělat těsto na cukroví. Pamatuji si když jsem přišla do pokoje a zjistila že nedýchá. Zburcovala jsem celý dům a Ti okamžitě volali záchranku. A nechali mě s ní samotnou, víte byl to strasny pocit. Rvala jsem z plnych plic, a prosila at zustane a nenechava mne tu samotnou. Den před Vánocemi mi bylo oznámeno že mamka opravdu zemřela. Byla to strasna bolest nemohla jsem dychat spat mluvit a snad nejhorší byl pocit, že za to můžu. Nikdy to nepřestane bolet, ale bolest se otupila a já můžu žít. Byl i čas kdy jsem mamku nenáviděla za to že mne tu nechala, teprve nedávno jsem pochopila jakou bolest cítila když jí zemřel manžel- můj taťka, Ja mohu jen dekovat za to ze mi dovolila prožít s ní ty nejkrásnější chvilky. Moc děkuji za tento web
