Milý Jindro,musela jsem zareagovat na Tvůj příšpěvek. V první řadě mi dovol říci, že je mi moc líto, co Tě nyní potkalo. Má slova jsou upřímná, jelikož mě potkalo uplně to samé. Říkáš,že bereš léky na uklidnění, navštěvuješ psychiatra a ptáš se, co bude dál... ? Ráda bych Ti poradila, ze své vlastní zkušenosti. Maminka odešla před 3 měsíci. Už když jsem se o ní starala, brala jsem léky na uklidnění, bez kterých jsem si myslela, že to nevzládnu - lexaurin- 5x denně po 3 mg, Cipralex 3 mg. Je pravdou,že léky mi pomohly udržet se,ale to,co jsem pak zažívala po jejich vysazení byla klasická závislost - a to už bych zažít nechtěla. Jindro,jedinné, co teď bych Ti ze své zkušenosti mohla poradit je, dj průchod svým pocitům a emocím.Potlačování nemá žádný význám. Snaž se ze sebe "vše dostat". Píšeš,že máš milující přítelkyni - ta Ti je též velkou oporou. Víš, ono nemá cenu si pokládat otázky, proč zrovna Tvoje nebo moje maminka. Člověk musí brát život tak, jak jde. Udělal jsi pro maminku vše, co bylo v Tvých silách, byl si s ní v posledních chvílích -to je podstatné. Čas všechno zahojí, to mi vždy všichni říkali a já jim nevěřila,ale je to opravdu tak. I když taková ztráta blízké osoby je strašně, strašně bolestivá. Časem bolest poleví,ale to obrovské prázdno v srdci už nikdo nikdy nevyplní. Přeji Ti strašně moc síly. Kdyby jsi chtěl více popovídat, piš na e-mail: AdelaSindelkova@seznam.cz. A
In reply to Dobrý den všem a především by Anonym (neověřeno)