Milá Jano, všechno přejde. Nebojte se. Jen to prostě trvá a je to k zešílení. Před 3 roky se mi zabil nešťastnou náhodou přítel. Bylo mi 28 malovala jsem si krásnou budoucnost a byla jsem těhotná. Byl to šok, nevěděla jsem se jak se s tím vyrovnat, ale přešlo to. Dnes mám 3 letou dceru a jsem opět šťastná. Musíte si najít cokoliv co vám dá sílu žít. I maličkosti stačí a nebojte se radovat se, když to jde. A ještě něco, nyní mi umírá táta na rakovinu. Vůbec netuším kolik má před sebou času ale jsou to spíše měsíce. A cítím se silná a vím že to jde zvládnout. Také vám doporučuju navštívit psychologa, ono popovídat si s někým naprosto nezaujatým je k nezaplacení. Držte se.
In reply to Může mi, prosím, tady někdo by Anonym (neověřeno)