MILÁ ŠÁRKO, OBČAS SE VRACÍM NA TYTO STRÁNKY, UPLNĚ S VÁMA CÍTÍM, VÍM JAK VÁM JE. V ČERVNU TO BUDOU 2 ROKY, CO UŽ TADY MAMČA S NÁMA NENÍ. PRVNÍ ROK JE NEJHORŠÍ. VŠECHNO SI ČLOVĚK OPAKUJE VÁNOCE, NAROZENINY KTERÉ SE SLAVILY S MAMINKOU A VŠECHNO OSTATNÍ A MNOHÉ. TEĎ UŽ JE TO TROCHU LEPŠÍ, ALE STEJNĚ TO BOLÍ, ALE UŽ JINAK. A STEJNĚ VY JAKO JÁ, MÁME VÝHODU VTOM ŽE MÁME DĚTI, KTEŘÍ POTŘEBUJÍ MAMINKU, A MYSLÍM ŽE NÁS TÍM DRŽÍ A POSILUJÍ. JE MI TAKÉ MOC LÍTO, ŽE UŽ JI TADY NEMÁME. ÚPLNĚ VÁŠ SMUTEK PROŽÍVÁM, TAK JEN SNAD AŤ SE DRŽÍTE A AŤ VÁM TEN ČAS CO MÁ LEČIT UTÍKÁ MNOHEM RYCHLEJI. Z POZDRAVEM LENKA
