11/2/09 mi umřela milovaná maminka...po šíleném stavu, který tady všichni znáte, přišel útlum...mám malou dcerku, pro kterou musím žít dál. Přes den se mi to daří, ale večery...a noci...jsou hrozné.
Ani o tom nemůžu psát - ani mluvit - chtěla bych ji moc zpátky. Nikoho už nemám, kromě sestry. Mrzí mě, že moje malá nepozná babičku, byla to skvělá osoba. Hodná, empatická, milující.
Snad na mojí holčičku dává shora pozor.
Šárka
