Milá Hanko, narazila jste na téma, kdy je bolest ze ztráty o to větší, když po smrti dotyčného shledáme ve svém jednání nějaké rezervy, že jsme mohli udělat daleko víc, například proto, aby náš blízký nezemřel sám. Já jsem v posledních čtyřech letech zažila dvě velké ztráty, jsem s tím lépe smířená, protože vím, že nebyli sami a že jsme pro ně jako rodina udělali všechno, co jsme mohli, měli hezký život a dokázali jsme jim zajistit relativně důstojné umírání v kruhu nejbližších.
