Kazdy den se ptam proc ja..Proc on..Proc me tu nechal... S mamkou spolu byly 20 let..Mam bratra a sestru.Oba jsou z prvniho manzelstvi a ac je tata vzal za svoje,tak ja jsem jeho jedine pokrevni dite... Kdyz jsem se narodila tak me nepoustel z ruky..Miloval me..Moje detstvi bylo nadherny..Mela jsem kompletni rodinu.Mela jsem tatinka,ktery by za me dychal..Kdyz mi bylo 13 stehovali jsme se a zacali problemy..Sikana,prvni zlomene srdce,ztrara kamaradu..Bylo to pro me tezke ale tata mi pomahal... Byl introvertni..uzavreny..neumel rict "mam te rad" vlastne mi to ani nikdy nerekl..Ale umel to ukazat. Podala jsem prihlasku na SZŠ..Tata me vezlna zkousky vzrucnosti...Byla jsem nervozni a napsala mu sms,ze se bojim,ze mi to nejde... Odepsal mi,ze zivot je pes ale pry to zvladnu..Den po tom se pri cestevdo prace pokusil zastrelit... Rozmyslel si svuj odchod a zavolal zachranku..Bylo to jak dar od Boha... Vsem zivotnim organum se to vyhnulo.. Slo o milimetry a zemrel.. Pres noc lezel na Aru..Rozhoduji noc. Po 2 mesicich o prazdniny se vratil domu ..Bylo nam krasne..Jezdili jsme na vylety jako rodina..Vypadal tak stastne..No... 30.10 jsem jela za kamaradkou z rodnyho mesta..Udelal mi na cestu tousty,polevku at se pred cestou najim..Lezel na gauci a koukal na sport..Zamavala jsem mu a rekla ahoj.To jsem sveho tatu videla napoledy..Cely den mi bylo divne..Jako bych to vycitila..Odpoledne zavolal mame,ze si zajede motorkou na houby do lesika kde se mu moc libilo... A objesil se tam mezi 23-01h rano... Tu noc ho hledala policie,mamka,sestra taty,vrtulnik..Rano mi psycholog oznamil,te meho tatinka nasli mrtvyho... Zhroutil se mi svet.. Chybi mi.. Tak moc!!! Bude to ted rok..porad brecim..chtela jsem se zabit,ale nemohla jsem tu mamku nechat..Tak moc ho chci vide.. rict mu ze ho mam rada.. Neodvede me k oltari..Neuvidi az se mi narodi miminko..nebude tu uz nikdy...Mam v srdci tkovou diru..prazdnotu..Nektere dny jsou lepsi a nektere jsou silene ..Nechci jit kpsycholigovi,nechte zeci aby mamka videla,ze to nezvladam..mam jed pritele 2 mesice a nevi co se presne stalo..Proc mu ani jeho dcera nebyla kotvou na tomhle svete?Proc mi to udelal?Zlobim se a zaroven mi chybi.. ted mi bylo 17 a narozeniny bez bej byly utrpeni..Tak moc mi chybi tata v zivote..zavidim vsem co maji normalni rodinu...Tata mel spatny zivot,byli jsme jeho jedinym stestim..Ale neco se v nem odehravalo a on to nerekl...od Vanoc jsem na jeho hrobu nebyla..Nezvladnu stat na miste kde z meho taty zustal jen prach...Necitim, ze by byl se mnou.. necitim ho u me... chybi mi tak strasne moc. Zmenilo me to..Poznamenalo..A bojim se,ze se to uz se mnou potahne navzdy..Bojim se,ze skoncim stejne..Ze to nezvladnu..Slozila jsem mu tolik basnicek...Nikdy je neuslysi.. Snad slysel aspon tu na pohrbu.. Furt si rikam,ze je v nebi a chranime...Ale muze sebevrah do nebe...Mamka je krestanka..Tata viru nemel..A ani ja ji nemam.. Ale utesuju se tim,ze nebe exituje a nasel klid..Doufam,ze vidi jak ho milujeme.
