Je mi to moc líto, paní Zdeňko... Jen věřím, že máte pro koho dál žít a s kým se dál radovat. Já sama se teď na to snažím přijít, proč a hlavně jak dál žít. Nejradši bych všechno smazala a začala znovu... Jinak a líp. Jen kdyby tak v životě existovalo tlačítko DELETE nebo ESC...
Řekněte mi, dá se vůbec s takovou ztrátou někdy smířit?! Chápu, že i přes těch 9 let, je to jako včera. Sice Vás neznám, ale Váš příběh jsem přesto oplakala (snad i pro tu moji velkou ztrátu tatínka a bolest v srdci).
Kéž by se mi alespoň podařilo uvěřit tomu, že po smrti něco existuje a že se s tatínkem třeba ještě někdy setkám. Žilo by se mi pak jistě snáze...
