Přidat komentář

Dobrý večer , i já jsem se dostala do podobné situace. Je to hrozně krátká doba -manžel zemřel náhle 30.7.2009.
I já s celou rodinou -syn ,dcera ,vnoučata prožíváme asi to samé ,když příjdete o hodného manžela se kterým žijete 35let , vychováte děti , těšíte se z vnoučat a pak přijde rána, kterou nečekáte. A hlavně to nečekáte, nepřemýšlíte o tom ,že by se to mohlo stát.
A najednou jste postaveni před hotovou věc . Je to kruté, nezvratné a hrozně to bolí.Začne kolotoč -vyřizování ,zařizování -uřady apod.
Celý měsíc jsem si říkala, přijde. Teď si, ale uvědomuju ,že vše je jinak . Probudila se ze zlého snu a musím dál. a musím SAMA - to je to hrozné slovo . Když vidím pár lidí ,kteří se vedou za ruce , tak si říkám , tak takhle jsem chodila ještě nedávno.
Byli jsme s manželem sehraná dvojka , věděli jsme co chceme - měli jsme stejný koníček ,cestování.
Máme hodné děti ,snaží se mne podpořit ,jak se dá. Mají ,ale svoje rodiny ,povinosti a samozřejmě hrozný smutek, nad ztátou tatínka.
Každý asi prožívá toto období jinak ,ale vesměs je to podobné. Beznaděj ,vztek , lítost se vám mísí dohromady. Chvíli si myslíte je dobře ,cítíte se o trochu lépe a pak padnete na samé dno a musíte nahoru ,jinak by se člověk zbláznil.
Sednu do auta je mi dobře , jedu nakoupit. Vylezu z auta, popojdu pár kroků a je mi hrozně - ujíždí mi zem pod nohama ,točí se mi hlava je mi nazvracení , cítím mravenčení po celém těle ......
Užívám neurol ,abych mohla fungovat - a pomáhá. Snažím se ho brát co nejmíň - jsou to léky návykové a jak se jich pak zbavit.
Jestli se někdo cítí a to určitě ,jako já . Napište prosím ,jak dlouho to může trvat ? Hezký večer přeje Eva