Před rokem a půl mi zemřel manžel. Měli jsme moc krásné manželství: po jeho smrti jsem na tom byla psychicky moc špatně, manžel zemřel na rakovinu, měla jsem ho celou dobu doma a starala jsem se o neho. Jela jsem na určitou rezervu, abych to všechno zvladla. A najednou ticho, žádná starost, bylo to doopravdy na zbláznění. Musela jsem užívat antidepresiva. Moje zkušenost je taká, prášky určitě pomůžou, ale každý si musí uvědomit, že to není všelék. Nejlepší lékař na takové bolístko je čas. A stejně to pořád moc bolí. Dnes jsem se na tyto stránky dostala tak, že jsem si řekla, že napíši manželovi do nebíčka. Pořad jsem hledala, kde to asi je, až jsem se dostala až sem.
