Přiznám se, že já osobně jsem na nějaké tabletky po smrti táty nepomyslela, je to 5 měsíců, ještě před měsícem jsem měla strašné stavy, skoro každý den jsem brečela a myslela na poslední návštěvu u něj doma, nikdo nečekal že umře, odmítal doktory a skončilo to ze dne na den, den po mé poslední návštěvě šel večer spát a už se neprobudil, byla to zbytečná smrt, možná jsme se málo snažili, ale doktory on prostě nechtěl.Je mi 24 let a je mi strašně líto, že můj hodnej táta nebude na mé svatbě, že nepozná mého přítele, že nebude ten nejsprávnější dědeček pro mé děti. Nikdy bych nevěřila, že mě tohle může potkat. Řikám si, že jen odcestoval na dlouhou dobu a že jednou ho určitě zase uvidim. Tohle je to, co mě utěšuje. Cítím se všemi, které potkalo podobné neštěstí.
