Čtu tady spousty zdrcujicich pribehu a rada bych se podelila o ten svuj.. Jsem rada, ze jsou mezi nami lide, kteri pecuji o sve nejblizsi.Oni za to preci nemuzou, nedokyslicenost mozku, pridruzene nemoce,leky.To vse pusobi na psychicky a celkovy zdravotni stav. Mam maminku, co je cca 7 let,, lezak,,.. Je to tezke, straram se nejen o ni, o domacnost otce o zahradu, o svuj byt a o spousty zvirat. Jsem na vse sama, pritele jsem mela tyrana a nechapajiciho, vycital misto pomoci. Psychicka i fyzicka narocnost na vsech,, frontach,,. Nebudu do detailu popisovat maminciny diagnozy(lelikoz je to jako poradny nakup v tesku). Mela mozkove mrtvice, ma zatrofovanou cevu v mozku, artelosklerozu aoty, nyni nova diagnoza :demence smiseneho typu se zmatenosti. Obcas je psychicky tak, jindy zas onak. Ale i pres to, ze je mi 30 let (nasi me meli pozde), jsem s mamkou den co den.. Bez prestani.. Sama uz nezvadam ani svuj byt, jen abych byla s ni.. Taham ji ven na zahradu, aby byla spokojena.. Mluvim s ni, rikam ji novinky a snazim se, co to jen jde.. Aby neupadala na mysli, tak fyzicky. Myslim, ze mamu ma clovek jednu, stejne tak otce a nezaslouzi si podminky ktere jsou v nemocnicich (viz xxxxxx zkusenosti). Ona me prebalova, starala se kdyz jsem byla mama, zila jen pro rodinu.. Otec furt nekde lital. Co bych byla za cloveka, kdybych ji nevenovala kus svyho zivota i na ukor vseho. Prosim i kdyz je to velmi velmi narocny.. Starejte se o ty co milujete, muze prijit den, kdy hodne veci budete litovat. Chci aby byla moje maminka stastna.. Stejne jako jsem byla ja, kdyz me vychovala.Vsem co prozivaji to co ja, zivot je zkouska co Vas posili..Budte trpelivy a hlavne davejte lasku. Dekuji za precteni. Chapu Vas co se starate a hodne sil a pozitivniho mysleni.
