Ziji mnoho let v Kanade a pracuji jako vrchni sestra. V soucasne dobe moje rodinna situace vyzadovala, abych prijela do Ceske Republiky a pomohla me matce a bratrovi s peci o terminalne nemocneho otce (cca 2-3 mesice). Po sdeleni situace meho otce, moji nadrizeni v Kanade mne okamzite upozornili na moznost, ktera existuje pro zamestnance (kazdeho obcana) v pripade nezbytnosti pece (psychicka, emocionalni, fyzicka) o rodinneho prislusnika (i blizkeho pritele/kyne). Mohla jsem neprodlene odletet z Kanady, mohu zustat az 6 mesicu, bude mi zaplaceno az 6 tydnu asi 55% z platu. Prestoze mame velky nedostatek sester moji nadrizeni a spolupracovnici byli velice vstricni a podporili mne v teto velmi obtizne zivotni situaci.
Jsem v Kanade od roku 1991 a mnoho veci se zmenilo od doby, kdy jsem pracovala v CZ zdravotnictvi. Jedno se vsak mnoho nezmenilo a to je pece o paliativni pacienty a moznosti rodiny pecujici o takoveho pacienta. Jsem tady mesic a snazim se zjistovat moznosti pece, pomoc, jak financni tak materialni (pomucky). Vse mi pripada velmi roztristene. Informace ziskavam pomoci ochotnych byvalych kolegyn v nemocnici neoficialne, pomoci znamych, kteri prosli podobnou zivotni zkusenosti a jsou velice ochotni poradit jinym (jako na tomto webu). Opravdu nevim, jak by to moje matka zvladala sama. Jak mi nekolikrat oponovala, tady nic, co mame v Kanade, neexistuje. Nekdy to ale vlastne znamena, ze rodina a pacient o techto moznostech ani nevi a nikdo jim to nenabidne. Komunikace mezi pacientem a rodinou a zdravotnickym personalem je velice neadekvatni, zejmena v pripade onkologickych, paliativnich pacientu.
Neznamena to, ze Kanadske zdravotnictvi nema co zlepsovat. Mame sve specificke problemy jako kazde zdravotnictvi. Kazdy obcan ma narok na zdravotnickou peci. Platime velice rozumnou castku na pojisteni sami nebo je to placeno zamestnavateli.
Zdravim, Hanka
