Souhlasím s MUDr. Rozsívalem. Pokud se někdo chce postarat o svého umírajícího blízkého nemá v dnešní společnosti mnoho šancí. Stačila by ona polovina částky vydávané za hospitalizaci v ustavu, aby nahradila pečujícímu jeho běžný příjem. Pak bychom mohli zůstat doma a postarat se o své blízké tak, jak to bylo běžné za našich předků. Jsem zdravotní sestra a mojím největším přáním je nemuset umírat v nemocnici nebo v DD (v dnešních podmínkách). Pacientů moc, personálu málo, nedostatek času, odcizení, lhostejnost, obavy strach, bolest, stud,... Bohužel v dnešním uspořádání zdravotnictví nemůžeme umírajícím a jejich blízkým dát víc než úsměv a vlídné slovo.
