Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

Eva
9. prosince 2005
Dobrý večer,
smrt bolí, ale hlavně nás, kteří tady zůstáváme, jsme rádi, že naše blízké už nic nebolí, ale nám se tak moc stýská. Před třemi roky mi zemřel dědeček, myslím, že jsem se s tím již vyrovnala. Celý život zpíval a to, co mi teď chybí, je jeho hlas. To, co bylo tak samozřejmé, není. Věřím, že se s ním jednou setkám a on mi znova zazpívá.

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?