Pracuji s umírajícími a jejich rodinami a vnímám význam dobré smrti - hlavně pro pozůstalé. Smrt otce může být zásadním svědectvím synovi o smyslu a ceně celého lidského života.
Všichni zemřeme, pro nikoho není smrt lehké téma. Smrt rodičů je pád poslední bariéry mezi námi samotnými a smrtí:"Teď uź jsem na řadě já?!"
Velký kus zármutku po zemřelém je tvořen strachem z vlastního konce, pocity viny, selhání, nerozloučení, opuštění toho mrtvého i tím mrtvým...
Všechny tyto dojmy se mi skládají jako kousky mozaiky a teď si myslím, že nejlíp se umírá v náruči blízkých.
