nevím, jestli umím v této bolestné zkušenosti nějak poradit. Ale věřím, že Vaše bolest ze ztráty blízkého člověka je určitě větší než pocit bezradnosti ze stavu našeho zdravotnictví. Citlivý a zúčastněný přístup zdravotnického personálu, který o umísťování do různých zařízení rozhoduje, je dnes spíše výjimkou. O to důležitější je účast vlastní rodiny. Pokud Vaše babička cítila Vaši lásku i v těchto otřesných podmínkách, určitě to přijímala s povděkem a nedávala nikomu za vinu, že není doma. Sama asi cítila, že není tak úplně v pořádku a tak možná přijímala tuto formu péče s větším usmířením než její okolí. Nevím, snad je to alespoň trochu pochopitelné a přijatelné.
Na druhou stranu to mohla být z pohledu personálu nejlepší cesta řešení, i když se to zdá nepochopitelné. U starého člověka se těžko předvídá vývoj událostí, možná vůbec netušili, že se její zdravotní stav tak rychle změní k horšímu namísto očekávaného vylepšení.
