jistě každá, byť maličká věc, kterou pro tatínka uděláte, Vám pak bude v budoucnu potěchou. Ale každopádně máte právo (a mějte k tomu určitě odvahu) si říci sestřičkám, aby Vás pokud možno zpravily včas o tom, že tatínek umírá. Je velmi pravděpodobné, že nezemře náhle, zkušené sestry to poznají a Vy s ním můžete pár dní či hodin strávit, když nemáte sílu na víc. A budete určitě ráda, že jste to udělala. Mne takhle dosud trápí teta, která mne vychovávala jako druhá maminka. Zemřela v nemocnici a nikdo mi neřekl, že bych ji aspoň na chvíli mohla mít doma. Dnes vím, že bych byla moc ráda, že jsem to udělala a věděla bych zároveň, že jsem nemohla, čerstvě po porodu a s manželem v nemocnici, udělat víc. Nebojte se tedy pokusit o domluvu, pamatujte přitom na to, že sestry nejsou na takové žádosti zvyklé a že je musíte ujistit, že to myslíte vážně a moc si to přejete. Že jen neděláte jakobyhodnou dceru. Přeji Vám, ať se Vám podaří malé kroky, které tatínka i Vás potěší.
