Ivejn
9. září 2021
Truchlení

Děti by neměli umírat dřív než rodiče

Chtěla bych se podělit se svou bolestí. V loni v červnu mému synovi( 30let) zjistili rakovinu žaludku (vzácný neznámý agresivní nádor) po měsíci mu vyoperovali celý žaludek,slezinu, žlučník ,půlku slinivky a jedenáct mízních uzlin. Málem to se mnou seklo.Po třech měsících nám zdělili, že se to vrátilo a už nemohou operovat. Sedm měsíců postupoval paliativní léčbu a v červnu mu léčbu ukončili. Domluvila jsem domácí hospic a syn mohl domů, to jsem netušila, že má před sebou osmnáct dní života. Každé čtyři hodiny jsem mu aplikovala morphin a další léky proti bolesti. Skoro nespala a snažila jsem mu věnovat veškerou péči.Dnes je to šedesát dva dnů co můj syn odešel. Jsem zoufalá,cítím strašnou bolest a prázdnotu, nevím jestli se stím naučím žít. Pokud má někdo podobnou zkušenost prosím dejte mi vědět jak to zvládáte vy. Moc děkuji

Hanny
  (kontaktovat autora příběhu)
10. září 2021
Dobry den prosim dovolte mi vyjadrit vam soustrast nad vasi bolesti a ztratou.Neman prave tuto zkusenost a popravde neumim si predstavit ze bych tuto situaci mela prozit, dnes jsou to presne ctyri mesice kdy mi odesel zcela necekane muj manzel a musim se priznat ze jsou to nejhorsi ,nejbolestivejsi a nejzoufalejsi mesice meho zivota.Jsem slaboch a nenachazim v sobe silu o cokoliv se snazit ve vasem pripade bych neobstala zcela jiste vubec,je strasne co vsechno musel vas syn podstoupit a vydrzet s virou ze bude lip,je hrozne ze vy jako matka jste doufala ze vase laska a pece mu pomuze se z toho dostat,je strasne krute ze vas syn stejne jako muj manzel nedostali druhou na zivot.Je mi moc a moc lito co jste musela prozit a co stale prozivate.... radzu nemam snad jen hodne sil k prekonani te nejhorsi bolesti a smutku nad vasi ztratou...
Misa
  (kontaktovat autora příběhu)
10. září 2021
Dobrý den, moc mě mrzí, co vás potkalo. Mám tři děti a přijít o ně si neumím ani představit natož to prožít. Já díky bohu podobnou zkušenost nemám, ale moje maminka ano. Před rokem mi zabili sestru, jejího manžela i jejich dítě . A dodnes to rodiče nevstrebali a ne jen oni ale i já ... Nikdy to nepřejde a nepřestane bolet, je mi líto nemám pro vás slova útěchy ... Ikdyz bych moc ráda vás pomohla a povzbudila vás nevím jak .. popřeju vám ale hodně sil ....a snad lepší a lepší dny