Bolavé výčitky
Zemřel mi syn po CMP před rokem a zcela sama jsem se o něj starala skoro 4 roky.Měl 55let a strašně jsem se snažila jej uzdravit.Bohužel,byl velmi těžce postižen. Vše jsem bez jakékoliv pomoci
zařídila,důstojný pohřeb a vše ostatní. V tom mém strašném stresu jsem musela řešit ulužení
popele. Já jsem měla jedinou vizi,že jej vsypu do moře-prostě ať jde do světa.Toto vše zase naprosto sama jsem jej vsypala s velkou láskou do Baltu. Nyní se jen divím,že jsem to dokázala.
Nyní mám od rodiny odezvu,že se za toto moje počínání stydí. A mě to dostává na úplné dno,
nebránila bych se smrti,aby můj popel vsypali také do moře.
Byla bych ráda,kdybyste mi napsali svůj názor na moje počínání.Děkuji moc Liba
In reply to Je mi to moc líto. Ale by Anonym (neověřeno)