článek
Mobilní paliativní péče má své jasné standardy
Domácí hospice mají nově k dispozici Standardy mobilní specializované paliativní péče. Jejich cílem je, aby se klienti setkávali se stejnými principy a postupy u kteréhokoli poskytovatele v Česku. „Pro pacienty a jejich rodiny je důležité, že jsou čitelné i pro ně,“ zdůrazňuje MUDr. Pavel Svoboda, primář Domácího hospice Vysočina a jeden z členů týmu, který Standardy vypracoval.
Přehledný veřejně dostupný dokument vznikal několik měsíců v pracovní skupině Ministerstva zdravotnictví a navázal na již dříve zpracované Standardy paliativní péče. Dokument přijaly v listopadu 2018 Česká společnost paliativní medicíny a Fórum mobilních hospiců. Má přispět k uznání paliativní péče poskytované v domácím prostředí pacienta jako služby, která je standardní součástí zdravotnického systému. Vzhledem k tomu, že týmy mobilní specializované paliativní péče netvoří jen zdravotníci, je v dokumentu věnována pozornost i sociálním a psychickým potřebám umírajících pacientů a jejich blízkých.
„Nové Standardy nepřinášejí něco úplně přelomového, ale definují, jak má paliativní péče vypadat,“ shrnuje jejich přínos MUDr. Pavel Svoboda. „Popisuje se v nich role jednotlivých členů paliativního týmu. Dříve spousta věcí běžela zvykově, teď máme jednoznačně určené, kam se podívat, jak by nastavení služeb mělo vypadat a co to všechno obnáší,“ vysvětluje. Inspiraci v dokumentu naleznou podle něj i profesionálové poskytující paliativní péči mimo vlastní sociální prostředí pacienta.
Domácí hospic jako součást zdravotnického systému
Samotných standardů je v dokumentu devět. První, zaměřený na plán paliativní péče, mimo jiné uvádí: Plán paliativní péče vychází z potřeb, přání a preferencí pacienta a jeho blízkých. Pacient je podporován, aby se na jeho tvorbě aktivně podílel. Plán zahrnuje farmakologická a nefarmakologická opatření k tlumení příznaků nemoci a také komunikaci s pacientem a rodinou.
Další ze standardů se zaměřuje na péči o psychický stav pacienta a jeho rodiny. Nemocnému i pečujícím poskytuje psycholog, případně psychoterapeut podporu, která v dané situaci odpovídá potřebám a stavu klienta, např. krizovou intervenci, edukaci, podporu a techniky regulace emocí. Součástí poskytované péče je i podpora pozůstalých v období zármutku. Duchovní péči jako nedílnou součást specializované paliativní péče zmiňuje pátý standard. Standard č. 9 se zabývá obdobím bezprostředně předcházejícím úmrtí a péčí o tělo po úmrtí pacienta. Standardy nastavují i procesy, které probíhají uvnitř organizace a týkají se rozhodování eticky sporných situací (Standard č. 6).
Stejné postupy péče po celém Česku
Sedmý standard, týkající se procesních postupů ve specializované paliativní péči, směřuje k tomu, aby se všude v ČR pacienti a jejich pečující setkávali se stejnými organizačními principy a postupy ze strany mobilní specializované paliativní péče bez ohledu na to, od kterého poskytovatele ji čerpají. Tento standard nastavuje náležitosti smlouvy o péči nebo způsob dokumentace péče. Popisuje ale i komunikační způsobilost lékařů, kteří sdělují aktuální stav nemoci a prognózu: Je důležité, aby byl lékař odborně i lidsky připraven na interpretaci medicínských výsledků i emoční podporu pacienta. Lékař dbá i na vhodnou komunikaci s blízkými pacienta, dle pacientových přání a preferencí.
„Znamená to jistotu v tom, jak postupovat v obecných věcech, jak mají být nastaveny kompetence a zodpovědnosti. Spousta organizací tvrdí, že provozuje domácí hospic, nicméně úroveň péče je různá. Takže už jenom fakt, že se ke Standardům organizace přihlásí a snaží se o jejich naplnění, má obrovský význam,“ vyzdvihuje MUDr. Svoboda.
