Umělý spánek vyvolaný sedací - co to znamená, jaký je jeho průběh?

Vážená paní Baránková

Označení “umělý spánek” se používá pro několik poměrně odlišných

situací.

Pacient po těžké operaci může být udržován určitou dobu v umělém spánku.

To znamená, že dostává tlumivé léky, které mu uměle navozují

stav hlubokého spánku až bezvědomí. Cílem takového spánku je

zajištění klidu pro mozek, ale také pro srdce a další orgány.

Pacient nevnímá žádnou bolest ani jiné nepříjemné a stresující

pocity po operaci.Tím jsou vytvořeny podmínky pro hojení a celkovou

regeneraci. Po určité době se většinou postupně dávky tlumivých

léků sníží a pacient se postupně “probere”.

U nevyléčitelně nemocných a umírajících pacientů, kteří trpí

velkými bolestmi, nebo např. dušností a neklidem a zmateností,

někdy lékaři podávají vysoké dávky léků na bolest a tlumivých

léků. Cílem je co možná nejvíce zmírnit bolest a utrpení při

umírání. Hloubka umělého spánku je různá. Někdy pacient pospává,

ale na oslovení se probudí a je možné s ním hovořit. Někdy je pacient

prakticky v bezvědomí a nelze ho probudit.

Velkým úskalím “umělého spánku” v závěru života je

to, že uspaný pacient nemůže komunikovat. Mohou tak zůstat nevyřčená

velmi důležitá slova. Lékaři by proto měli u umírajících vyzkoušet

nejprve všechny postupy ke zmírnění utrpení bez ovlivnění bdělosti

a stavu vědomí. K navození umělého spánku by měli přistoupit

až v krajním případě, když se jinými prostředky vůbec nedaří

dosáhnout úlevy od tělesných a duševních obtíží.

S pozdravem Regina Slámová