Terminální fáze rakoviny žaludku - jak probíhá?
Dobrý den, umřela mi maminka (64) před 2 týdny na rakovinu žaludku, umřela doma,snažili jsme se jí poskytnout veškerou péči a snad se nám podařilo jí ulehčit odchod. Bolesti neměla, až poslední den jsme jí nalepili náplast, protože sebou neskutečně házela - nohama, rukama, výraz v obličeji měla změněný,takový vzdálený, vzdychala, přitom předtím vždy jen ležela klidně ani se pomalu nehýbala,mysleli jsme si,že má bolesti,ale když jsme volali na záchranku,tak nám řekli,že se spíš nachází v předsmrtné agonii, vnímala nás celou tu dobu, nemluvila,ale vždy se na nás zadívala a třeba pokývla hlavou,když jsme na ní mluvili. Chci se zeptat zda opravdu maminka netrpěla bolestma, celý tento stav neklidu trval celý den, taky jí začala jako by prosakovat krev něco jako praskání žilek na rukách a hrudníku - co to bylo a ke konci života zvracela krev, naštěstí to trvalo jen relativně krátkou dobu.Byla jako by naplněná tekutinou, těžko se jí dýchalo. Chci se zeptat na co vlastně umřela.Děkuji
Vaše maminka zemřela před krátkým časem na rakovinu žaludku. Starali jste se o ni doma až do konce, maminka si nestěžovala na bolesti, ale během posledního dne se objevil neklid, zvracení krve, těžké dýchání. Ptáte se, na co vlastně maminka zemřela a zda přitom neměla velké trápení.
Milá paní Lindo,
opravdu si myslím, že jste pro maminku udělali to nejlepší, co jste mohli. To, že zůstala až do posledních chvil doma obklopená laskavou péčí svých nejbližších, pro ni jistě znamenalo mnohem víc, než co by jí mohli nabídnout v sebelepším zdravotnickém zařízení. Poslední komplikací zřejmě bylo větší krvácení z nádoru a následně selhání krevního oběhu a dýchání. Terminální neklid, jak jste ho popsala, se u umírajících může objevit a skutečně často nesouvisí s bolestmi. Někdy se dá mírnit léky, ale často pouze částečně, a opravdu asi to nejdůležitější v tu chvíli je být nemocnému nablízku, aby v tento těžký čas nebyl člověk sám a opuštěný.
Chci Vám vyjádřit soustrast a také velký obdiv, že jste péči o maminku takto dobře zvládli, k tomu je zapotřebí velké statečnosti a lásky.
S úctou
MUDr. Kateřina Menčíková