Jaká je prognóza pro pacienty s nádorem na plicích
Dobry den,
jsem velice rada,ze existuje tato poradna,nasla jsem mnoho odpovedi na sve otazky.
Mam na vas velkou prosbu o sdeleni priblizne prognozy u moji maminky. Je ji 65 let,ke konci roku 2013 zacaly zdrav.potize,hubnuti atd. Po mnoha vysetrenich zjistili zdrcujici pravdu - malobunecny karcinom plic, klasifikace T4N3M0.
Zacali lecit chemoterpii,ale po dvou cyklech byla lecba vzhledem k jejimu zdrav.stavu ukoncena, pro vznik periferni neuropatie na obou koncetinach. Dale podstoupila o 2 mesice pozdeji paliativni zevni RT hrudniku,jeji stav se zhorsil a lecbu ukoncili,dale jen lecba symptomaticka. Maminku pustili do domaci pece,behem tydne prestala jist,pit,chodit a stav byl natolik vazny,ze ji musela odvezt zachranka. Nyni je stabilizovana v nemocnoci,dostava umelou vyzivu a tekutiny nitrozilne,ma cevku a stal se z ni zcela lezici pacient. Sama se na posteli ani neotoci,dostava tisici a zklidnijici leky,psychicky je ted vyrovnana a zertuje,nekdy ji vubec po strance chovani nepoznavam,zda je to leky?. Avsak lekari ji nerekli pravdu,nejspis pro jeji dobro.
Moje otazka a obavy....pani doktorko,jak dlouho tu s nami muze jeste byt v takovem stavu. Myslim si,ze u malobunecneho karcinomu plic s klasifikaci T4N3M0 moc velkou nadeji nema,je to tak? chemoterapie pry rust nadoru zpomalila,avsak kdyz vidim, v jakem stavu je,zhubla na 42kg,sama se ani lzickou nenaji a nic neudrzi v rukou,chodit nemuze, je mi ji moc lito a rada bych ji pomohla. Co s ni bude dal,az ji pusti z nemocnice,ja sama ji neuzvednu a celodenni peci ji bohuzel nemuzu doma zajistit. Jak dlouho tu s nami asi jeste bude?
Vim,ze mi nemuzete napsat jistou odpoved,ale alespon z vasi zkusenosti mi prosim zkuste sdelit nejakou prognozu. Jsem z toho zoufala, tak rychle ji to srazilo k zemi a my se z toho nemuzeme vzpamatovat a nevime,co ted cekat.
Moc vam dekuji za vas cas.
Pavlina K.
Vaší mamince byl zjištěn zhoubný nádor plic, takzvaný malobuněčný nádor. Již v době diagnózy byly přítomny metastázy — šíření nádorových buněk do uzlin, jiné vzdálené metastázy zjištěny nebyly. Ptáte se, jak dlouho tu Vaše maminka ještě může být, máte obavy, že naděje do budoucna není příliš velká.
Dobrý den, Pavlíno,
bohužel naděje na vyléčení v tomto stadiu je i s léčbou skutečně velmi malá. V průměru se tito nemocní dožívají 8-13 měsíců a naděje na přežití delší než 5 let je kolem 1-2 %, to znamená, že ze sta pokročile nemocných pouze jeden až dva přežijí pět let. Vzhledem k tomu, v jakém celkově nepříznivém zdravotním stavu se maminka nachází, považuji za nanejvýše rozumné ukončení protinádorové léčby. V tuto chvíli by nepochybně prospěch z léčby nemohl vyvážit její nežádoucí účinky. Naopak by velmi pravděpodobně výrazně zhoršil kvalitu zbývajícího života, aniž by nějak výrazněji přispěl k jeho prodloužení. Maminku jsem pochopitelně neviděla, ale z Vašeho popisu bych soudila, že před Vámi leží spíše dny a týdny, nežli měsíce. Ale ze zkušenosti dobře vím, že se mohu mýlit, a to na obě strany. Chápu, že Vám to může připadat neskutečně rychlé, ale jde o obvyklý průběh konečného stadia nádorového onemocnění. Tělo je nemocí a někdy i léčbou vyčerpáno a velmi rychle se hroutí.
Píšete, že maminka bývá chvílemi i veselá, spokojená, žertuje — možná že k tomu opravdu přispívají podávané léky. Možná že se na tom podílí i jiné, hůře postižitelné faktory. Většina těžce nemocných svůj stav velmi dobře vnímá, i když třeba nebyli takzvaně plně informováni. Přijmout vážné onemocnění i konečnost vlastního života může pro někoho být vlastně vysvobozující a může i přinést velký klid. Zatajování informací často jen znemožňuje nemocnému i jeho nejbližším se připravit na to, co je společně čeká, bere jim možnost se důstojně rozloučit, vypovědět si vše, co by mohlo či mělo být ještě řečeno, poděkovat, odpustit.
Bojíte se toho, co bude dále, protože není ve Vašich možnostech zajistit domácí péči. Pak bych Vám moc doporučila obrátit se o pomoc na lůžkový hospic. Vyptejte se ošetřujícího lékaře na možnost přesunu do hospice.
Přeji Vám i mamince dostatek odvahy a sil na Vaší společné cestě, ať už bude jakkoliv dlouhá.
S úctou
MUDr. Irena Závadová
Dotaz zodpovídá
