Přidat komentář

Ono i normálně se člověk těžko vyrovnává se smrtí a kor v mladším věku, takže takové to, že jeden den člověk řekne, že ví, že umře a za chvíli zase plánuje se léčit, atd, to by ani nemuselo být tím nádorem. Ale samozřejmě, pokud je tam už špatná domluva o čemkoliv, tak to může být tím, samozřejmě. Je to těžký, těžko radit... člověk je z toho ve stresu sám a lidi často mají problémy v komunikaci, i když jsou zdraví, natož když je to takhle. Zkuste využít světlé chvilky, poukud ještě jsou, na to si vyříkat co nejvíc věcí a i aby cítil, že jste tam pro něj a taky ho nějak na to připravit no, je lepší to projít tak, připravovat se, počítat s tím.. Jenže prostě ty lidi jsou často v popírání až do doby, než pak už s nima ani nejde nic řešit, to jsem taky zažila. Je to prostě v hajzlu, abych to řekla upřímně, znám to a mnoho věcí nebylo řečeno, vyříkáno a vyjasněno, protože furt o tom druhá strana nechtěla ani slyšet, až pak bylo na jakékoliv komunikace o čemkoliv pozdě a já z toho mám trauma ještě ted po 10ti letech a navždy! Dala bych ráda spasitelnou radu, ale ona asi žádná není, navíc nikdo z netu nebude znát přesně vaší situaci, váš vztah a to vše, to jsou vaše intimní věci, tak prostě musíte podle svého svědomí dělat to nejlepší, co můžete. Tak jako by měl člověk vždy. No vidíte, tak aspoň s tím hospicem to máte připravené. Se synem nevím, já bohužel nemám děti, ale jinak děti jsou dost individuální a musí se k nim přistupovat podle jejich povahy a to teda taky nejlíp víte sama jako máma, to musíte vycítit, jak se svým synem o tom mluvit. Zkuste to tak, jak vám to říká srdce, lepší než něco vymýšlet hlavou a koumat je kolikrát řídit se intuicí a srdcem :) Já si třeba pamatuju jednu kamarádku z dětství a jí v době na základce zemřel otec a ona z toho byla méně v šoku než já, co jsem ho jen párkát viděla (prostě jako otce spolužačky). Respektive byla úplně v pohodě hned, i později a nějak s tím byla vyrovnaná a já z toho byla špatná, ač to byl cizí člověk. Děti jsou fakt hodně různé, i v tomhle prožívání. Ani psycholog by vám neporadil podle mě, jak na své dítě v tomhle lépe, než to budete vědět vy sama. Ale i to můžete kdyžtak zkusit. Pouštějte doma z youtube meditační hudbu a Solfeggio frekvence, ať se to tam alespoň tím harmonizuje, pro vás všechny. O těch frekvencích si přečtěte na netu, vybírá se to pak podle toho na co která je - https://www.youtube.com/results?search_query=solfeggio+frequencies