Ahoj lidi zažívám to samé jako vy tu prazdnotu a bolest .Letos v lete mi umrel braska nici vinou ale proto ze toproste chtel bylo to jeho rozhodnuti ale bolest jakou tim zpusobil je vetsi nez si sam uvedomil me je 35 let mam deti rodinu a pripadam si ze zivot tim pro me zkoncil nevim co dal kazdy den na nej myslim a doufam ze ho jednou zase uvidim snazim se myslet na neco jinyho ale nejde to smrt je proste zvlastni vec víme o ni víme ze muze prijit kazdou chvili ale vsichni se ji stejne bojime a jediny co v tu chvili muzem delat je jenom plakat a vzpominat na to co bylo tak super a nebo nato co jeste bude i kdyz je to tezsi nez si dokazeme jenom predstavit ten kdo nezazije nepochopi omlouvam se za svuj pravopis ale pisi tak jak mi to prijde pod ruku .Budte vsichni silni . Ahoj bráško miluju te.
