Dnes už to jsou dva měsíce a já nevím, jak to, že tu pořád jsem...moje maminečka byla a pořád je pro mě všechno...moc mi chybí... pořád mi to připadá neskutečné, že to nemůže být pravda, měly jsme tolik plánů ještě a odešla mi též brzy...doma je teď takové ticho a prázdno...tak moc to bolí... a dala bych všechno za to, aby tu se mnou byla...děkuji vám, že tu jste, že jsou tyhle stránky, i když bych raději psala na jiné stránky a za jiným účelem, ale to my všechny..všem hodně sil
