V březnu 2021 mi zemřel tatínek. Vrací se mi to. Nedokážu se s tím smířit. Co dělat a na koho se obrátit?
Dobrý večer. V březnu 2021 mi zemřel tatínek na covid-19. Je to již více než rok a já se s tím stále nedokážu smířit. Všichni mi říkají, že to může zahojit jen čas. Po prvotním šoku že smrti tatínka a strašlivé době hrůzy a strachu z koronavirujsem se z toho nějak oklepal. Poslední dobou je mi ale snad hůře než se před rokem. Všechno se mi stále dokola vrací. Pláču, trápím se, nespím, jsem protivný a nervní na manželku a své okolí. Někdy jsem až psychicky úplně vyčerpaný. Nedokážu se s tím smířit,vze táta odešel. Jsem přesvědčen o tom, že to takhle nemělo být. Vím, že se tatínek už nikdy nevrátí, už ho nikdy neuvidím, nikdy s ním už nepromluvím. Tomu všemu racionálně rozumím, ale nedokážu se s tím smířit, je to nespravedlivé. Strašně mi chybí. Nevím, co mám dělat. Nic nepomáhá. Nevím na koho se obrátit. Strašně se potichu trápím. Předem děkuji za odpověď. Jan Boček
Před rokem v březnu Vám zemřel tatínek na covid. Byl to pro Vás šok, měl jste poté hrůzu z koronaviru. Z toho nejhoršího se Vám tehdy povedlo oklepat. Poslední dobou se Vám to ale vrací. Pláčete, nespíte. Nejde se Vám s úmrtím tatínka smířit. Připadá Vám to nespravedlivé. Tatínek Vám chybí. Někdy se cítíte psychicky vyčerpaný. Nic nepomáhá, nevíte, co dělat a na koho se obrátit.
Dobrý den, pane Bočku,
velmi mě mrzí, že Váš tatínek zemřel. Je mi velice líto, že covidová pandemie takto tragicky zasáhla Vaši rodinu.
Úmrtí tatínka pro Vás byla velká rána. Nevím, čím vším jste si doma či v nemocnici prošli. Bezpochyby to byly náročné situace, které jste tehdy nějak musel zvládnout, jak to za daných a naprosto bezprecedentních okolností šlo. Po úmrtí tatínka jste byl v šoku, což byla v tomto kontextu naprosto přirozená reakce Vašeho těla. Píšete o následném období strachu a hrůzy z koronaviru. Napadá mě, kolik prostoru jste poté měl pro zpracování toho, co jste prožíval. Možnost dostat ze sebe ten abnormální stres, možná i bezmoc, vztek.
Píšete, že se Vám z toho povedlo nějak oklepat. Je to zhruba rok a dva měsíce od té doby, co Váš tatínek zemřel a Vám se to v poslední době začalo vracet. A to tak intenzivně, že Vám připadá, že je to horší než před rokem. Hodně pláčete, trápíte se, nespíte. Někdy se cítíte až na pokraji psychického vyčerpání. Všímáte si, že to, že se trápíte ztrátou tatínka, zasahuje i Vaše blízké vztahy. Rozumím tomu tak, že to, co jste zažil před rokem, bylo tak náročné, že to ještě potřebuje nějakou péči a pozornost. Snažíte se s tím smířit, ale je kolem toho ještě hodně bolavého, které nejde uchopit jen racionálně. Nedivím se, že Vám to připadá nespravedlivé. Zároveň Vám chci i napsat, že i u jiných lidí, kteří přišli o někoho blízkého, známe, že se zhoršení a náročnější prožívání může objevit v časově podobné době „výročí‘ od úmrtí.
To, že jste napsal k nám do poradny, mi připadá jako dobrý první krok k pomoci. Vzhledem k tomu, co vše teď prožíváte i k tomu, že se cítíte psychicky vyčerpaný a nespíte, mi připadá dobré začít u těchto základních potřeb. Soustředit se na potřeby svého těla. Na to, co Vám pomáhá si od náročných pocitů a myšlenek alespoň na chvíli odpočinout. Všímat si toho, kdy se to, byť na chvilku, podařilo. Pokud se takové věci těžko hledají, může být dobrou cestou najít si nějakého odborníka, který Vám bude v tomto náročném období oporou. Zkusím Vám naznačit cesty, kde lze hledat.
Způsob, jak získat pomoc brzy, může být návštěva krizového centra. V Praze fungují krizová centra dvě RIAPS a Centrum krizové intervence. Obě fungují nonstop a pracují tam psychologové i psychiatři. Mohou nabídnout podpůrný rozhovor, příp. mohou napsat i léky na přechodnou dobu (např. na spaní, na uklidnění), aby tělo mělo možnost taky někdy nabrat síly a odpočinout si. Případně mohou nabídnout i několikadenní stacionář či pobyt s psychoterapeutickým podpůrným programem, pokud by Vám to dávalo smysl. Pokud to máte do Prahy daleko, tak se pro informace o dostupných službách ve Vašem regionu můžete obrátit na některou z linek důvěry.
Na linky důvěry se stejně tak můžete obrátit, pokud byste svou situaci chtěl probrat s někým podrobněji, nebo ve chvílích, kdy je to pro Vás náročné a pomohlo by Vám s někým promluvit. Na linky důvěry lze zatelefonovat anonymně a některé fungují i nonstop. S některými jde komunikovat i prostřednictvím chatu.
Poradit se rovněž můžete v některé z poraden pro pozůstalé. Pro dlouhodobější podporu je pak možné vyhledat psychoterapeuta. Společně můžete hledat cestu, jak ztrátu tatínka za tak náročných okolností postupně zpracovat.
Přála bych Vám, aby se Vám povedlo najít takovou pomoc, která Vám bude dobrou oporou.
S pozdravem
Monika Vaníčková
Dotaz zodpovídá
