Trpím úzkostmi a strachem ze smrti. Co mohu dělat?
Dobrý večer.Mam velké trápení a to je strach ze smrti, od mých 26 let trpím velkými uzkostmi, Stavy mám s přestávkami , někdy to přejde, úplná pohoda, pak to zase po par letech přijde ..Před dvěma lety to přišlo nanovo a to jsem měla 15let klid žádný strach žádné uzkosti, žila jsem šťastný život, uzkosti astrach ze smrti jsem začala mít když mi začali umírat bratři a hned na to rodiče . Léčim se na psychiatrii ale žádné léky nic moc nezabírají, hledám psychologa ale všude mají plno, .hrozne mě to ničí a jsem z toho stavu hrozné nešťastná , Je mi 67 let, a vlastně celý život s občasnými přestávkami kdy je mi dobře jsem nešťastná , muže mi poradit co s tím?
Dobrý den, vážená paní Marino!
Vážím si důvěry, s kterou se na nás obracíte. Píšete, že Vás – po delší odmlce – přepadají stavy úzkosti a hrůzy ze smrti. Z tónu Vašeho dopisu je znát, jak hluboce Vás trápí a otravují život k nesnesení. A jak se vůči nim cítíte bezmocná, zoufalá a lapená v pasti.
Velmi oceňuji, že nesedíte s rukama v klíně, ale hledáte pomoc na různých místech. Zdá se, že úzkost Vás upozorňuje na otázky kolem smrtelnosti nás lidí; možná je zesílená nedávným úmrtím Vašich blízkých. Tato témata jsou velmi důležitá, ale nejsem si jistá, jestli je Vaše duše připravená se jimi teď zaobírat. Navrhuji jiný pohled: hledat zdroje ve Vaší minulosti. Už jste zažila, že úzkostné období u Vás chodí ve vlnách. Čím to bylo, že přišlo, a čím, že skončilo? Co jeho konec urychlilo? Objevilo se něco, co Vás drželo, o co jste se mohla opřít? A je něco podobného dnes? A dále: pravděpodobně jste dostala mnoho rad a doporučení, některá dřív moc nefungovala… (Mám na mysli např. nácvik relaxace, dechové soustředění, zaměření na nějakou myšlenku, odvedení pozornosti…) Máte alespoň některé uložené v paměti? Mohla byste je vyzkoušet teď znovu, jestli by náhodou nezabraly? Nedá mi to, abych nepřemýšlela o tom, kdy jsou Vaše úzkosti menší? Kdy vlastně jsou ty šťastnější chvilky Vašeho života? Je nějaká činnost nebo období, při které je Vám volněji? V současné době to není zcela snadné, ale mohla se těmto činnostem víc věnovat? I třeba v nějaké „covidově osekané“ variantě? A jaké to je, když se potkáte s kamarády a známými? Setkávání je teď obtížnější, ale díky mobilům a internetu ne nemožné – chci Vás podpořit, abyste kontakty s blízkými nejen neopomíjela, ale aktivně vyhledávala a snažila se o ně. Sama jste zmínila, že uvažujete o pomoci psychologa nebo psychoterapeuta. U úzkostí, které se takto opakovaně vracejí, to může být velmi prospěšné, ráda Vás v tom podpořím. Pokud nemají volno ti ve Vašem okolí, můžete se obrátit na krizové centrum ve Vaší blízkosti. Tam Vám mohou také případně naordinovat léky, než se dostanete do ambulantní péče. V současnosti funguje také řada internetových poradenských portálů a linek důvěry, které jsou připraveny Vás podpořit a pokud možno zmírnit Vaše trápení. Neváhejte se na ně obracet i opakovaně, pokud Vám kontakt s nimi udělá dobře.
Vážená paní Marino, přeji Vám, ať brzy překonáte období úzkostí a smíte opět zažít šťastné roky. Budu Vám držet palce.
*Petra Hálková *