Sestře je 28 let a umírá na rakovinu jater. Jen spí. Co sní, vyzvrací. Prý jí zbývá pár měsíců. Bojíme se ale, že její život bude u konce každým dnem.
Dobrý večer, ma sestra 28 let, umira na rakovinu jater cholangikarcinom ,léčila se od minulého roka května chemoterapii a od loňského května nám zdelili že jí zbývá par měsíců života výsledky zhoršené že má zasazené už kosti ma již domácí hospic od června zvrací ,ma velké bolesti i přes opiodni náplasti ubýváji jí síly jen spi nebo leží co sni vyzvraci i dokonce tekutiny zvrací .....hubne strašně moc
obávám se zdá ještě vydrží těch pár měsíců předevčírem jsme si všimli že má na pravé straně břicha oteklou bouli zvětšené bricho na té straně kde jsou játra jak kdyby ji něco rostlo na té straně jsme moc zoufalé plné bolesti a smutku bojíme se že její život bude každým dnem u konce v takovém stavu je to den co den sní horší
Vaše sestra má nádor na játrech s metastázemi do kostí. Je jí 28 let, chemoterapie byla ukončena a bylo Vám sděleno, že sestře zbývá pár měsíců. Dochází domácí hospic. I přes opiátové náplasti má sestra velké bolesri, ubývají jí síly. Jen spí. Co sní, vyzvrací. Bojíte se, že její život bude u konce každým dnem.
Milá Gábino,
rozumím, že je moc těžké dívat se na trápení Vaší sestry, která v tak mladém věku umírá na rakovinu. S ošetřujícím lékařem z mobilního hospice nebo sestřičkou, která k vám dochází, se určitě poraďte, jak ještě lépe řešit obtěžující symptomy, které popisujete (bolesti, nevolnosti, zvracení), zda není možné stávající léčbu nějak posílit, aby byla Vaše sestra ve větším klidu a komfortu.
Na progredující únavu, slabost a spavost moc žádné léky nepomohou, to zkrátka patří k pokročilému nádorovému onemocnění. Myslím však, že je Vaší sestře lépe, když klidně spí, než aby naříkala v bolestech nebo zvracela. Také od podávání jídla je rozumné upustit, pokud vede jen k častějšímu zvracení. Tělo z něj potom stejně žádnou sílu nezíská, ba právě naopak se zvracením ještě víc vyčerpá. Takže v terminální fázi onemocnění je často nemocným lépe, když nejedí, a třeba jen popíjejí po doušcích trochu tekutiny. Jestliže nelze ani to, je možné ústa jenom vyplachovat nebo vytírat vlhčenými štětičkami.
Pokud by se nedařilo sestřino utrpení dostatečně mírnit ostatními prostředky, existuje možnost paliativní sedace, což je farmakologické tlumení, které dovolí pacientovi, který si to přeje, zaspat v závěru života chvíle, kdy jeho trápení překročí pro něho únosné meze a nedaří se jej zvládnout jinak.
Z toho, jak sestřin stav líčíte, mám pocit, že očekávání na přežití v řádu měsíců již není reálné, spíše bych odhadovala čas v řádu dnů, maximálně týdnů. Je mi to moc líto. Ale to, že je sestra v domácím prostředí se svými blízkými a že jste si na pomoc přizvali mobilní hospic, aby Vám mohl poradit s ošetřovatelskou péčí, léčbou symptomů a podpořit Vás, byla všechno jistě dobrá rozhodnutí. Tím, že jste sestru neopustili ani v jejích nejtěžších chvílích a staráte se o ni, děláte pro ni maximum.
Myslím na Vás i Vaši sestru a přeji Vám, abyste náročnou situaci společně dobře zvládly.
S úctou
MUDr. Kateřina Menčíková
Dotaz zodpovídá
