Krátce po tatínkovi zemřel můj bráška. Co dělat? Jak pomoci jeho partnerce?
Dobrý den ,uz jsem vam jiz bohuzel psala před 2mesici..starala.jsem se doma sama o umirajici tatinka. Tatinek 21.4 zemrel. Jeste jsem.ani nedoresila jeho veci . Po tatínkovi mi zbyl.uz jen bráška starsi. Dnes bohužel se muj bráška utopil. Bylo mu 35 let a jeho.pritelkyne ma za 2 tydny.rodit. samozrejme jsem z toho spatna... nevim ani jak.to rict svym detem ktere prisli kratce po sobe o dedu a o jedineho strejdu ktereho jako ja milovali. Nesmirila jsem se jeste ani se smrti tatinka a prisla dalsi rana . Bráška se utopil pri potapeni. Nemuzu to pochopit q nechci to prijmout. Divam se ted na fotky tatinka a brasky a nemuzu to pochopit. Nemam silu žít dal . Ale mam strach o pritelkyni brasky. Jak ji pomoc ? Co ji mam rict ? Planovali cely zivot a ted nema nic. Sama mam pocit ze to nedam co teprve ona ? Bráška mi pomahal s tatinkem posledni dny pred smrti ,drzel me po smrti abych vse zvladla. Slibil mi ze tu pro me bude vzdy. Moc to boli
Před dvěma měsíci Vám zemřel tatínek, nyní se utopil Váš bráška. Jeho přítelkyně bude za pár týdnů rodit. Nemůžete to pochopit, cítíte obrovskou bolest. Zároveň myslíte na bratrovu přítelkyni, máte o ni obavu. Ptáte se, jak jí pomoct. Kladete si otázku, jak vše zvládnout.
Dobrý den,
je mi moc líto, že Vás potkala další obrovská ztráta. Vaše bolest je hodně veliká a nezdá se vůbec možné bratrovu tragickou smrt přijmout. Ani si neumím představit, že by teď šlo situaci akceptovat nebo brát nějak líp.
Chápu, že máte pocit, že to nejde zvládnout – což asi opravdu nejde. Je to tak velká, nečekaná a příliš brzká ztráta po tatínkově smrti, že jistě není možné nemít pocity nepochopení, zmatku, nesouhlasu, naštvání, ztráty smyslu nebo velmi hlubokého smutku a zoufalství. Vždyť to je opravdu nepředstavitelně těžké. Pochopit to nejspíš není možné, jde snad jen reagovat na tu situaci, každý den dělat, co je třeba, hodně odpočívat, starat se o své potřeby a využívat podpory druhých.
Ještě dokážete mít soucit s partnerkou brášky, to je opravdu od Vás obdivuhodné. Ptáte se, co jí říct a jak jí pomoci. Pokud to jde a máte spolu hezký vztah, můžete jí nabídnout sdílení, ochotu být tu s ní a truchlit někdy společně, nabídnout jí rodinný vztah, protože pro její miminko budete stále teta, i když Váš bratr zemřel. Pokud budete mít sílu a kapacitu pro partnerku brášky, můžete být s ní a časem, až to půjde, mluvit s ní o bráškovi, navzájem se podpořit v tom, že to byl důležitý člověk ve Vašem životě a pro obě znamenal osudově mnoho. Důležité je, abyste nabízela to, co můžete zvládnout, co by Vám dávalo smysl a co může bráškova přítelkyně přijmout. Představuji si, že to může být proces vzájemného vylaďování ve ztrátě a společné obohacování v těžkých chvílích. Podobně jako Vás podporoval bratr, když zemřel tatínek.
Je také možné, že se bratrova přítelkyně obrátí na svou původní rodinu, která jí může podržet v tak náročném období a kontakt s Vámi nebude tolik vyhledávat. I takový běh věcí by byl přirozený, je dobré se na tuto možnost připravit a akceptovat ji.
Stejně jako pro Vás, i pro bratrovu partnerku je k dispozici i odborná pomoc. Jak Vám psala kolegyně v minulé odpovědi, můžete se kdykoliv obrátit na krizovou linku, poradce pro pozůstalé nebo na psychoterapeuta.
V tuto dobu je dobré počítat s tím, že Váš výkon v rodině nebude moc vysoký, kapacita pro děti Vám může chybět. Zpracování ztráty ubírá hodně energie a tak, prosím, buďte k sobě i dětem shovívavá, dělejte jen to, co jde a zkuste vycházet svým potřebám co nejvíc, jak to bude možné.
Zuzana Vondřichová